Partneři:
.jpg){kind=logo}
| Svátek má Kvido |
.jpg)
Články
Offroaďáci v Janovicích proráželi oblaka prachu
Třetí díl OffROAD maratonu v sobotu 19. května opět přivítala vyprahlá trať. Přestože do České republiky v týdnu před závodem přišel tolik očekávaný déšť, do Janovic nad Úhlavou se ho mnoho nedostalo. Motorkáři, čtyřkolkáři a autaři tak opět soutěžili v oblacích prachu.
Ranní vstávání v Janovicích poblíž Klatov připadlo tentokrát na čtyřkolkáře. Byli rádi, protože věděli, že pojedou za nižší teploty a na povrchu s trochou ranní rosy. Tři a půl kilometru dlouhá trať byla tentokrát namotána více technicky. Závodníky tak trochu zpomalila, což za panujícího sucha bylo jen dobře. Jezdci ukázali hlavně svoji jezdeckou přesnost. Tvrdý povrch a zatáčky trestaly každou chybu.
Varga vrátil Miřejovskému porážku z mokřad
Mezi favority tradičně patřili Juraj Varga (Hoffer Quad racing team) a Martin Miřejovský (Team Max 2). Varga se v minulém klání v Pístovských mokřadech hodně trápil a dojížděl za Miřejovským na pokraji sil. S týmem pořádně zatrénoval, na startu v Janovicích se cítil v perfektní kondici a věřil v první místo. Následující tři hodiny se na trati proháněl s takovou chutí, že nikdo nepochyboval o jeho vítězství. To také v cíli stvrdil 35 průjezdy kolem časomíry, kterými o kolo porazil ostatní. „Sice jsem vystartoval první, ale Martin mě rychle dojel, dokonce i předjel. Pak jsme jeli vyrovnaně za sebou a když odjel tankovat, tak jsem se mu snažil ujet - a povedlo se,“ zhodnotil Varga průběh klání. Martin Miřejovský skončil stříbrný, s trochou lítosti nad pomalým tankováním a chybějící fyzičkou. „Závod byl od začátku velmi pěkný, ale dneska jsem to projel na tankování. A také si myslím, že nejsem v dobré fyzické kondici. Určitě dnes vyhrál ten lepší,“ složil Miřejovský poklonu svému soupeři. Ke zlepšení fyzičky s úsměvem dodal, že asi konečně vytáhne kolo a začne makat.
Vedoucí dvojici absolutně doplnil na bedně Radek Porš (Quadpoint racing team – CZ Auto), který s vypětím všech sil udržel parádní bronz o devět sekund před dakarákem Zdeňkem Tůmou (Barth racing). Ten je spíše vytrvalec, a tak čelo závodu dotahuje v průběhu klání. Možná kdyby měl ještě půl hodiny k dobru, ani jemu neunikne pohár. Takto zůstal čtvrtý mezi mistrovskými sportkami.
Dravé souboje probíhaly také v kategorii 4x4. Favoritem byl průběžný lídr Michal Vágner (Čtyřkolky Tišnov), který ale první část závodu spíše vypustil. Když se později s vervou obul do stíhací jízdy, prorazil pneumatiku a z naděje na první místo zůstalo „jen“ stříbro. Plný počet bodů vybojoval Dan Matějka (LTCar Racing) s náskokem minuty a shodným počtem 32 kol. Věděl, že porazit Vágnera není jen tak a jediným návodem je pořádný trénink a rychlé tempo. „Musím prostě na sobě makat a snažit se ho přemoci, nic jiného na Michala neplatí, je to výborný závodník,“ zhodnotil Matějka v cíli. Třetí Milan Lamina (Can-am) sice nasčítal stejný počet kol jako jeho hlavní rivalové, ale na stříbro ztratil přes dvě minuty.
V mistrovské třídě závodili také veteráni. Se shodným počtem bodů vyrazila do soubojů dvojice Dušan a Vladimír Novotní. Dušan si na startu poměrně věřil a jeho cílem bylo jediné: „Porazit Vláďu.“ Ten byl po zaváděcím kole naopak opatrnější a tvrdého závodu plného prachu se obával. Prapor v cíli pak jednoznačně jako prvního odmávl Dušana Novotného (Kaskadér Racing), který si hlídal záda před Martinem Kuchařem (Wings team) – zlato uhájil o šest sekund. Třetí skončil Lumír Krumpolec (EISteam) a těsně pod bednou zmiňovaný Vladimír Novotný (EN Quad team).
Mistrům skvěle konkuroval pohárový jezdec Jiří Jančík (3D racing team) na sportovní čtyřkolce, osmý celkově. Prvenství v kategorii čtyřkolek nad 500 ccm slavil Jan Křížek (Quadservis Špak – Vimek Racing team), do 500 ccm Radek Šikula (Can-am Red team Tišnov).
Nejlepším starším juniorem byl během hodinového závodu Adam Veselý (Čtyřkolky Šumava racing) s téměř tří minutovým náskokem na Adama Urbana. Z žen se ve výsledné tabulce nejvýše umístila Alena Míková (Rebel).
V jedné stopě vítězný Kelich, Trávníček na letošní zlato čeká
Motorkáři sice nevzdali prosebné pohledy k obloze o trochu deště, ale ještě více se soustředili na kontrolu vaků s vodou a svých brýlí, aby pro ně následující tři hodiny byly co nejsnesitelnější. V první lajně tentokrát chyběl Jaroslav Chládek, a tak fanoušci na největší favority tipovali Petra Trávníčka (Aroma gold team) a Jiřího Kelicha (Kestone racing). A trefili se. Oba motorkáři se během prašných soubojů drželi na úplné špici a až poslední metry před cílem rozhodly o vítězství Jiřího Kelicha. Závod mu dal poměrně zabrat a stejně jako mnoho dalších jezdců chtěl zhruba v půlce skončit. Vydržel a odměnou mu byla nejcennější trofej. V cíli popsal: „V půlce závodu jsem myslel, že odstoupím, měl jsem hroznou žízeň a bylo strašně prachu. Ale pak se to nějak přeplo... Motorka fungovala výtečně a měl jsem natrénováno, takže to nakonec vyšlo.“ Petr Trávníček stejně jako v minulém klání dojel kousek za absolutním vítězem, v cíli je dělily pouhé čtyři sekundy! Stejně jako u čtyřkolek, také zde hrálo velkou roli tankování. „Udělal jsem si malý náskok, ale v posledním kolem jsem musel tankovat a bylo po výsledku,“ zklamaně okomentoval Trávníček. S rozjezdem sezony ale může být spokojený. Vede průběžné pořadí dle počtu kilometrů před Jiřím Kelichem. V kategorii je Kelich sice před ním, ale dělí je pouze jeden bod. K pověstnému lámání chleba dojde později. Janovický výsledek určitě potěšil také Víta Kožukara (Emocc), který stejně jako vedoucí dvojice najel 36 kol. Čtvrtý Michal Tesařík (Motorsport Team Neveklov) už měl o kolo méně.
Hned tři E1 se dostaly do TOP 10. Uzavřel ji Tomáš Plzák (TP Moto team) hned za Jiřím Maršálkem (Maršálek motorsport). Vítěz kategorie Vojtěch Sekanina (Enduro klub Palkovice) skončil celkově sedmý. Tato trojice 34krát projela kolem časomíry. „Mám raději bláto, protože v prachu není nic vidět. Takový výsledek jsem vůbec nečekal, před závodem jsem se cítil nemocný,“ řekl po tříhodinovce Sekanina.
Neztratili se ani mistrovští veteráni. Osmý Miloš Lelek (MSK motorsport) kategorii vyhrál. Na stupni vítězů mu gratulovali druhý Josef Batelka (SKP Nymburk) a třetí Petr Hreus (Moto doupě), závodníci na 13. a 14. příčce absolutně.
Nejlepší pohárovou motorku osedlal Ondřej Perutka, vítěz E2. Jezdec Wings teamu dojel 12. celkově a poblíž měl svého týmového kolegu, který o tři příčky za ním bral stříbro ve stejné kategorii. Pohárové E1 dovedl do cíle Petr Maršálek (Maršálek motorsport – Rajhrad), veterány Radek Pečený (Dutohlav). V hodinovce starších juniorů byl nejrychlejší Jaroslav Vopršal (SMX Rudník). Nejúspěšnější ženou se stala Emílie Míšková (Automotoklub Nepomuk v AČR).
I nejmenší závodníci se „ztráceli“ v prachu
Zatímco se na svoji druhou letošní pětihodinovku připravovala auta, děti a mladší junioři se vydali na jednodušší trať. Že se bude prášit bylo jasné. A tak nejmladší offroaďáci dostávali instrukce od zkušenějších, jak si poradit s nepříjemnými oblaky. Nutno říci, že při samotném klání pak trnuli spíše dospělí kolem trati než samotní jezdci. Ti se opět bez bázně a hany vrhli do suché stopy a vydali ze sebe to nejlepší. Na čtyřkolce si mezi dětmi spravil chuť po nevydařených Pístovských mokřadech první Jenda Květoň (HEC Klub – Enduro) před Maxmiliánem Ušelou a Alešem Petřvalským (AKC racing). V mladších juniorech Květoň a Ušela sestoupili na druhé a třetí místo. Plný počet bodů totiž získal Tomáš Lavrenčík (Lavrenc racing).
Dětští motorkáři se na bedně srovnali takto: první Matěj Kolitch (Cickin Pernink), druhý Sebastian Pour (EN Quad team) a třetí František Chlumecký (wemoto.cz). Mladším juniorům v jedné stopě „dle tradice“ dominovali bratři Novákovi (Sidus racing) – Jaroslav vybojoval zlato a Antoni stříbro. Ondřej Šikola (Motoklub Vysoké nad Jizerou) bral bronz.
Andy motors racing historicky první, KB System ovládl velké vozy
Diváci jen s údivem přihlíželi prašné cloně, která se zvedla po odmávnutí aut. Snad všichni si kladli otázku, jak se v takovém prostředí piloti orientují a zajíždějí časy blížící se k nejlepším motorkářům. Po předchozích soubojích byly v zatáčkách nahromaděny kupy jemného prachu, které se při průjezdech zvedaly jako tsunami.
Nejpočetnější kategorií byly opět buginy, na startu jich stálo 11. Provětrat svůj speciál do jednoho litru přijel také dakarský závodník Josef Macháček, který sice skončil předčasně po 19 kolech kvůli technice, ale závod si užil a domů se vracel s úsměvem. Na jedenáctém místě celkově a pátém v kategorii se umístil Timing racing s číslem 10. V předchozím závodu mu patřila až desátá příčka, a tak byl spokojenější, i když by si velmi přál pohár. Nejblíže mu byl v otvíráku sezony v Šiklově mlýně, kdy skončil těsně pod bednou. Na janovické trati v roli soupeřů nechyběli bratři Petr a Broněk Jančovi. Tentokrát byli ve výsledkové listině pěkně za sebou. Petra se spolujezdcem Romanem Jančárem potrápila ohnutá tyč řízení, kterou opravovali asi hodinu. A dojeli čtvrtí. Broněk s Petrem Trávníčkem bojovali na úplné špici, ale o možné první místo je po dvouhodinách připravilo nefunkční turbo a zlomená poloosa. Skončili třetí. Stříbro připadlo Selm Morava racingu, který se na čelo závodu prodíral ze třetí startovní lajny a půlku pětihodinovky jel bez brzd. Větší kámen totiž promáčkl disk a poškodil brzdič. Martin Müller senior, táta pilota Martina, brzdič provizorně upevnil na rameno buginy. Ten ale po chvíli odpadl úplně. Can-am s číslem 11 si navzdory všemu (nebo právě proto) zapsal nejrychlejší kolo závodu v délce 4 minuty a 59 sekund a nakroužil 51 okruhů. Absolutní vítězství poprvé při závodění v maratonech vybojoval Andy motors racing! Jízdou start – cíl zvládl 54 kol. František Šíma nestřídal. Přesto byl v cíli v pohodě a v dobré náladě: „Možná jsme ke konci ještě zrychlovali. Bylo to náročné, ale fyzička je dobrá. Máme výdrž ze čtyřkolek. Volant – to je nic!“
Nadvládu bugin v popředí závodního pole rozbil KB System offroad team se speciálem K-2 audi. Přijel na první letošní závod a zvítězil. Čtvrté místo absolutně bylo důkazem velmi dobré formy auta i týmu. Ten chtěl původně střídat jen jednou, ale vzhledem k obrovskému množství prachu a náročnosti klání za volant nakonec sedli tři řidiči. Po Vlastovi Forejtovi, který závod rozjel na jedničku, do kabiny červeného speciálu sedl moderátor Vlasta Korec, jež náskok udržel a pětihodinovku do cíle úspěšně dovedl František Pražák. „Děkuji celému týmu včetně spolujezdců, protože ti dnes v tom prachu byli čtvrtýma očima a možná i náš mozek.“ KB System nasčítal 44 kol a o čtyři zápisy časomírou porazil druhý tým Kovovýroba SPL Offroad. Ten jel v domácím prostředí a poprvé úplně bez stresu. Z Janovic si odvezl stříbro, což je jeho nejcennější trofej z Offroad maratonu vůbec! Tým v čele s výtečným čtyřkolkářem Tomášem Čihánkem si musel dávat pozor na Nissan Patrol s číslem 219. Vůz patří Bídě s nouzí, které jen o jedno kolo uniklo stříbro. Posádka musela opravovat stěrače poté, co se spustila krátká průtrž krup asi hodinu před koncem klání. A zhruba 20 minut před cílem řešila defekt kola.
Mezi speciály do dvou litrů se na ostré měření sil s lídrem Autocentrem Luňák těšil Wings team. Saša Semenov na startu dokonce prohlásil: „Jednou ta jeho nadvláda musí skončit.“ Ale nezadařilo se. Po výměně spolujezdce přišel defekt a v polovině závodu vypověděl službu zadní diferenciál. O bednu se tak poprali soupeři. Letos poprvé na ni dosáhl nováček Arturx team navzdory rozbitému disku a vyteklým tlumičům. Během 35 kol dokonce zajel nejrychlejší kolo mimo buginy v délce 5 minut a 44 sekund! Šéf týmu Igor Ignoci dává původně trialový vůz dohromady tak, aby se na offroadových tratí dokázal měřit s nejlepšími. Úpravy ho stály už mnohem více času a peněz, než odhadoval. Ale je rád, že se ukázal první kladný výsledek jeho úsilí. Stříbrný Taurus opět odjel velmi dobrý závod mezi speciály. Za ztrátu tří kol na vítězství mohla uvolněná nádrž a proražená pneumatika. Na nejvyšší stupínek tak vystoupalo Autocentrum Luňák, které se nyní veze na nejlepší možné vlně. Zvládlo 43 kol, celkově skončilo páté hned za velkým vozem KB Systemu. Tomáš Luňák byl vyčerpaný, ale měl obrovskou radost: „Bylo to ještě horší než v mokřadech. Prach, rozbíječka, hrozně náročné... Ale zvládli jsme to!“
Amatérský souboj se odehrál mezi barevnou suzuki West Bohemia racingu a bílou Lada Nivou týmu JK Racing. Ta si nakonec zapsala 13 kol poté, co nedobrovolně najela na pařezy a prasklo jí uložení zadní nápravy. „Oprava by to byla dlouhá a chtělo to svářečku, kterou jsme neměli,“ přiznal šéf týmu Jaroslav Kudra. Nehodu považuje za „nováčkovskou daň“ a zamýšlí se nad lákavou 24hodinovkou v Dobřanech. West Bohemia Racing jel na skoro domácí trati. Závod mu perfektně sedl a prach bral jako výzvu a výborný trénink pro zahraniční závody. „Mě se to dnes líbilo, jen škoda, že nezačalo pršet dříve a nebylo to zajímavější,“ řekl Petr Hauptmann a prozradil, kam vyráží po Janovicích: „Příští týden jsme na Baja v Polsku, tak jsme se alespoň trochu vyskákali. Také nový spolujezdec fungoval na jedničku, takže úplná spokojenost.“
Velkou výzvou a obrovským zážitkem je pro všechna auta zmiňovaná 24hodinovka v Dobřanech u Plzně, která se jede o víkendu 23. – 24. června. Na motorkáře a čtyřkolkáře zde čeká 2hodinovka. Starší junioři odjedou svých 30 minut na velké trati, děti a mladší junioři změří síly na jednodušším okruhu v 10-15 minutových kláních.
Publikováno: 25.05.2018